Vše začalo asi před měsícem když si Kája objednával letenky na služební cestu do Thajska. Najednou volá a prý během 2 hodin se musíme rozhodnout zda za ním přiletíme nebo ne.
Tak to bylo teda hustý.
A pak už je 25.listopad 2013 a
my sedíme v letadle směr Abu Dhabi.
Letíme my a Zdeněk s Katkou, Kája
na nás bude čekat zítra v Bangoku.
26.listopad-jsme v Abu Dhabi,
naše letadlo do Bangoku nám uletělo a i snašimi zavazadly. Ještě,
že máme Zdeňka, postaral se abychom letěli hned příštím
letadlem a tak během hodiny odlétáme.
V Bangkoku jsme včas, stíháme i
znovu odbavit zavazadla a imigrační, shledáváme se s Kájou,
který na nás čekal s vychlazenými Shinghy a nastupujeme do
starého letadla do Pukhetu, kam přilétáme před půlnocí. Venku
strašné vedro a déšť, my jsme jako blázni ve vysokých botách
a bundách. Před letištěm stojí Zdenkem objednaný řidič s
nápisem ZDENEK HORACEK a vyrážíme k ubytování na ostrůvek
Siray Hat Pukhet.(Phuket Siray Hut Resort) Čekají nás tu, a my
jsme rádi a utahaní a přesto nemůžeme spát, tak ještě sedíme
venku a popíjíme Shingu a kluci ještě hupky do bazénu. Paráda.
27.listopad- Ráno bezva
snídaně, nevíme co dřív, nudle, vajíčka, zeleninka, džem,
toustíky. Domlouváme ještě jednu noc na stejném místě a poté
vyrážíme obhlídnout jak funguje přístav. Jdeme pěšky kolem
opičího království, po chodnících po kterých asi nikdo nechodí
neboť uprostřed chodníku stojí klidně dopravní značka či
strom. Tady se jenom jezdí. Auty, skůtry, tuk tuky.Zjistili jsme
jak jezdí ferry na Phi-Phi a v tom vedru raději bereme tuk tuk
(motorizovaná tříkolka, obvykle používaná jako taxi. Její
přední část tvoří motocykl s jedním kolem a místem pro
řidiče; za ní se pak nachází zastřešený vozík na dvou
kolech, obvykle pro 2-4 cestující.) a necháme se odvézt na
pláž Patong. Velmi rušné
rekreační středisko, rozsáhlé pláže, pěkná voda, spousta
nabízených atrakcí, nicméně takhle bych dovolenou trávit
nechtěla. Chceme na nějakou klidnější pláž a tak se vydáváme
na asi 3km cestu po silnici. V tom vedru a zvlněném terénu je to
až vražedné, navíc ještě nejsme aklimatizovaní. V cíli
zjišťujeme, že pláž je sice krásná, leč zpoplatněná. Ale už
jsem tady a tak si hodinku zaplatíme. Po vykoupání se musíme
dostat zpět do Patongu.
Čekáme na minivan, který zde pravidelně jezdí, svezeme se do
městečka a v Patongu se
pokoušíme sehnat levně nějaký dovoz zpět do Pukhetu, nejdřív
se nám nedaří, pak ulovíme za přijatelnou cenu tuk tuk a už se
jede. Co jede!! My se řítíme, silnicí, ulicemi, v šíleném
provozu, navíc se zde jezdí po druhé straně. Nejdřív je to
legrace, pak už se normálně bojím. Domlouvali jsme se aby nás
zavezl k nějaké restaurci v Pukhetu kde se dobře navečeříme, už
je tma a najednou jedeme uplně osamocenou cestou lemovanou jenom
křovím neznámo kam. Trochu stísnění vystupujeme u rybí
restaurace. Mají tu jenom a jenom ryby a mořské potvory a tak se
hodí výmluva na to, že já ryby nejím a necháme se odvézt jinam
na rušnější ulici.Také proto abychom pak snázejo sehnali odvoz
na ubytko. První thajská večeře s plným stolem. Pivo nám stále
dolévají, to nás rozčiluje, ale jsou všichni usměvaví a
ochotní lidé. Já se aklimatizuju vždycky špatně, takže mi
dobře moc není, ale večeři zvládáme v pohodě, na ulici leje
jako z konve a my se necháváme odvézt konečně na naše
bydleníčko do Phuket Siray Hut Resort. Ještě jsme stačili s
řidičem taxi domluvit ranní odvoz do přístavu.
28.listopad-
ráno vstáváme v 7 hodin, sbalíme, nasnídáme a v 7,45 nás
odváží taxi do přístavu. Kupujeme jízdenky s přestávkou na
ostrově Phi Phi a pak do Krabi. Sluníčko zatím nevidíme, sedíme
na lodi a čekáme na vyplutí. Na Phi Phi trvá cesta 2 hodiny.
Krásná plavba, fotíme, je teplo, ale několikrát během cesty se
spouští déšť a to se lidi choulí do pláštěněk a bund.
Konečně
dorážíme na Phi Phi, pláže tu nejsou nic moc, možná je to tou
absencí sluníčka, ale také tím, že je tu strašně mělko, voda
tak po kotníky se táhne desítky metrů. Jen se tak rácháme ve
vodě, dáváme oběd ( 250bth a co můžeš to sníš) , prohlížíme
uličky a krámečky, drzou opičku na řemínku, spoustu toulavých
koček a v 15,30 se naloďujeme na ošklivou uzavřenou lodˇ. Je to
nepříjemné být zavřený v podpalubí jako krysa, loď je stará
zatuchlá, ale rychlá. Za 1,5 hod. jsme v Krabi. Je zataženo,
temno, prší, ale je teplo. Bereme taxi do centra Krabi. Taxi nám
zastavuje u nějakého gest hausu, ani se nám tam nechce a tak pěšky
pokračujeme dál a kluci hledají na netu nějaký hotel,rychle se
stmívá. Já s katkou se vydáváme do ulic něco nalézt. Narazily
jsme na hotel, ale mladičká Thajka v recepci vypadá, že tu jen
zaskakuje a absolutně nechápe co po ní chceme. Vracíme se pro
chlapy a a cestou s nimi zpět nacházíme další hotel (Thai Hotel
Krabi). Ubytujeme se, ale nic moc, zatuchlina, jsme ubytováni ve
dvou patrech, jednu noc přežijeme. Večer vyrážíme do nedaleké
italské hospůdky na pizzu a několik výborných Singh.
29.listopad-
ráno u snídaně bukujeme ubytování v Phang Nga (Baan Phangnga
Beds and Bakery) a pak máváme na městský autobusek a ten nás
odváží na větší autobusové nádraží. Tady se nás hned ujímá
další, kupujeme jízdenky na delší cestu do Phang Nga
(Phang-Nga je hlavně
zemědělskou provincií na jihu Thajska. Hlavní plodinou je guma.
Gumovníkové plantáže zabírají značnou část oblasti, zvláště
podél silnic. Velká část úrody rýže, zeleniny a ovoce se
vypěstuje právě v Phang-Nga. Velkou část provincie tvoří
prales.).
Jedeme
mikrobusem a dorážíme asi ve 14 hodin. Vylezeme z autobusu a hned
naprosti super cestovka Mr.Keen.
Nevím, jestli chlapík, který se nám věnoval je majitel, ale byl
úžasný, během chvilky nám popsal všechny zajímavosti městečka,
doporučil co shlédnout ještě dnešní odpoledne a nabídl program
na druhý den. Usmlouvali jsme kapku nižší cenu a nabídku
přijali.Zítra nás čeká celodenní výlet na long boat mezi
ostrovy. Ubytujeme se. My společně s Kájou na přistýlce v
hotýlku Baan. Příjmené ubytko v poschodí, dole posezení. Pak
vyrážíme pěšky hledat Budhu. Thajci mají trošku problémy s
určením vzálenosti. Asi proto, že nechodí pěšky, ale jezdí.
To co má být jeden kilometr jsou třeba tři, ale času máme dost
a tak šlapeme. Nalezli jsme sídlo mnichů s různými Budhy a
budžíky, vlezli jsme do otevřené tlamy obrovského hada a ocitli
se ve veliké jeskyni s řekou. Vše tajemné a strašidelné a co
teprve když jsme vylezli ven. Postavy hrůzostrašné výjevy
znázorňující peklo a co se s námi v tom pekle bude dít byly
všude kolem nás.Přepadly mne střevní problémy a tak odmítám s
odstatními vylézt po schodech na věž pagody odkud byl prý
překrásný výhled. Já zatím hledala ústraní a nalezla jsem
záchod bez dveří, Ty byly postavené vedle domečku, tak jsem se
musela přiklopit :)
Z té návštěvy
u mnichů jsme trošku rozhozeni a pokračujeme dál hledáním
opičího parku, cestou míjíme jako už v Krabi, demonstrující
Thajce ve žlutých tričkách. Skoro už se nám nechce dál, cesta
je dlouhá a najednou jsme tam, zprvu sem tam opička, ale najednou
přijelo auto a stádo opic vyskákalo ze skály a ze stromů a čeká
na pamlsky. Jsou docela drzé, Karel má na zádech batoh a v něm
igelitku, to se jim líbí, jedna opička mu skáče na záda a
igelitku krade. Jsou čím dál vtíravější, ale když auto
odjíží, zase se klidí na skálu.A my se pomalu klidíme na
zpáteční cestu. Je to pěkná štreka zpět do města, stmívá se
a brzy jdeme potmě. Cestou zajímavá hospůdka sbitá z prken,
obsluha není moc rychlá, ale večeři a Singhy dáme. See food,
žábu, vepřové, hovězí, ode všeho trošku. Najednou se něco
mihne na trámu proti nám a ejhle je to krysa. Domů docházíme za
úplné tmy, ještě posedíme na pokoji dopijíme zbytek becherovky
a spinkat.
30.listopad
– je sobota, vstáváme a rychle snídáme. V 8,30 pro nás je
přistaven tuk tuk a odváží nás do přístavu. Ještě s dalšími
2 páry turistů se naloďujeme na long boat. Nakládáme oběd a
babány a vodu a vyrážíme na plavbu. Zprvu mezi mangrovníky,
později již na volnější
moře a mezi ostrůvky z nichž některé dosahují i 300m výšky,
zastávka na ostrově Jamese Bonda, tady se nám podařilo setkat se
zrovna třemi velkými loděmi plnými Rusáků, takže to byl mazec.
Znovu vyplouváme, proplouváme jeskyní, další jeskyně u které
kotvíme a můžeme si ji prohlednout, zastávka na koupání, oběd
v krabičkách, návštěva muslimské rybářské vesnice na kůlech
Ko Panyy (cca 1700 rybářů
potomci muslimské rodiny),
tady zastávka, prohlídka, nákup triček pro kluky, v běžném
provozu mezi turisty, vařením oběda a kočkami se tu konal pohřeb.
V 16 hodin jsme zpět v hotelu, krátký odpočinek a plány na další
den. Chceme přejet busem do Khao Sok National Park do džungle a
pobýt tam asi dva dny. Pak hledáme nějakou šikovnou restauraci,
trošku bloudíme až nás zastavuje nějaký zřejmě zde sídlící
běloch na skutru radí nám vývařovnu téměř sousedící s naším
hotelem. Vaří zde skvěle, Kája si dal chobotnici, já nudle se
zeleninou Katka taky, ale navrch s kuřetem. Zdeněk ostré (až oči
slzí) pálivé vepřové. Táta nic, pro změnu má střevní nebo
spíš žaludeční problémy on. Spát jdeme dnes včas.
1.prosince
neděle- balíme a jdem
na autobusák, domlouváme dopravu, minivan. Chtějí za osobu 280
bth, ale v tom přichází Zdenek od jiného prodejce kde chtějí
jen 250, takže ten náš šel na 220 bth.Minivan přijíždí a je
obsazený. Řidič několik Thajců poslal ven asi s tím, že je
vezme další. Řidič, říkáme mu Presley jede jako blázen,
rychle a rychleji krouhá zatáčky, je jak šílenec až na něj
Kája volá at jede pomaluji a bezpečněji.
Trošku umírnil, jsme na cestě doKhao Sok
(Tento národní park
patří k nejzachovalejším v Thajsku. Na rozloze asi 800
čtverečních km se zde vyskytuje nespočet rostlinných a
živočišných druhů. Mnohdy velmi vzácných. Z primátů tady
žije např. gibon, makak, langur. Zastoupení tu mají také
kočkovité šelmy - dva druhy levharta, tygr, velcí savci - slon,
tapír, gaur, někteří jelenovití, divoká prasata.)
vzdáleného 170km. Kolem poledne jsme v pořádku dorazili a
litovali turisty, kteří nastoupili k Preslymu místo nás. Hned se
nás ujímá další tuk tuk a odváží nás asi 2km do džungle k
ubytku. Bamboo haus-na fotografii krásné, ale skutečnost je trošku
jiná. Docela divná vybělená Thajka nám ukazuje bydlení v
domečcích na kůlech. Cena je směšná 200bth za domeček pro dva,
ale všechno je cítit plísní, moskytiery nad postelí zatuchlé,
všude škvíry a skákající pavoučci. Necítíme se až tak moc
být dobrodruhy. Deme se poohlédnout kousek dál a hned v těsném
sousedství další areálek s chatkami Nung House Khao
Sok. Provádádí nás mladý
stále se smějící Thajec, chatku nabízí nejprve za 300bth,
vypadá slušně, ale nemá teplou vodu a také v ní jsou škvíry
pro brouky. Nakonec nás přivádí k uplně novým bungalovům. Dva
samostatné domky spojené pouze schodištěm, mají pěknou verandu,
luxus, čistota, sítě v oknech, větráky, teplá voda, naprostá
spokojenost. Chce 600bth za domek. Kája spí s námi na přistýlce,
trošku nepohodlně, ale jinak je to paráda. Odpoledne si Zdeněk s
katkou zamluvili slona, jedeme si 4km tuk tukem s nimi a čekáme na
jejich návrat ze sloního výletu.Večeříme v přilehlé
restauračce a plánujeme další den.
2.prosince pondělí_
Trek do džungle s průvodcem stoji 1000bth pro jednoho, vstupenka
bez průvodce 200bth, takže je rozhodnuto. Náš „hoteliér“ nám
radí nebrat si vysoké boty, zničili bychom je, sandály vypereme.
Do vysokých bot nám stejně hmyz naskáče a hůř se vyndavá ven.
Takže sandály, kraťasy a tričko a kolem 9 po snídani vyrážíme
nalehko. Obalujeme se TT olejem a repelenty proti pijavicím, my
hodně, táta tedy jenom opatrně, nebojí se pijavic.To se mu však
vymstilo, hned zpočátku se mu dvě mrchy přisály na nohy. Dost
dlouho to krvácí. Trek začíná nevinně, široká a pohodlná
cesta džunglí se však postupně zvrhne v pouze jakousi vyšlapanou
a krkolomnou stezku. Fotíme pavouky, motýly, opice, vodní brouky,
faunu a floru:). Asi po 6km se otáčíme na zpáteční cestu. Já
sebou 2x v jílu praštila, trošku si hnula kyčlí (dnes
po více než měsíci mě stále bolí),
ale dobrý.
Asi v 15 hodin jsme zpět v Nung House, dáváme sprchu a
pivo a pereme prádlo.
Kája přes mail zjišťuje u svého thajského
klienta jak se vyvíjí situace v Bangkoku, zda tam nejsou
demonstrace příliš četné a nebezpečné. Prý v té části kde
budeme bydlet je klid. U večeře je dnes trošku dusno, Zdeněk s
Katkou by chtěli ještě přejet na Ko Samui a odtud pak za 2 dny
pokračovat do Bangoku. Do města se jim ještě moc nechce. Nám
taky ne, ale časově to prostě nevychází. Chceme přejet zítra k
Bangoku tak minimálně na poloviční cestu. Domlouváme se na Ban
Krut (Vesnice Ban Krut a
její bezprostřední několikakilometrové okolí má hezké pláže
lemované kokosovými palmami a borovicemi.)
Za 200bth domlouváme s s bytným .minivan do asi 140km vzdálené
Surat Thani. Najednou
Katka zaječí, kolem hlavy jí lítá zelená jakási cikáda a nedá
se poslat pryč. Nakonec si dala říct a krouží kolem jiné hlavy.
Posedíme ještě na verandě chatky a jdeme spát..
3.prosince úterý-
vstáváme před sedmou, oblékáme na sebe vyprané ještě vlhké
prádlo a po snídani přijíždí minivan, který nás odváží do
Surat Thani, tam si
nás hned opět přebírají „naháneči“, nabízí dopravu do
400km vzdáleného Ban Krut
za 650 bth., usmlouváme
na 550 bth, ale to už opět přichází Zdenek, že objevil prodejce
za 450 bth. Tak kupujeme od něho. Vyjeli jsme, šofér je evidentně
pyšný a opatrný na své auto, uvnitř vyparáděné a ozdobně
polstrované a s televizí k tomu. Neustále zastavuje na čurání a
na jídlo, auto je plné nás a Thajců, řve televize, cesta ubíhá
pomalu, ale jistě. V podvečer nás vysadil asi 18km od Bankrutu,
tam on nejde.
Vydáváme se kousek pěšky, jdeme kolem tržnice a
Kája se dává do hovoru s místními kluky. Na druhé straně ulice
je malý pik up , v něm starší paní a kývá na nás at si
naskočíme. Tak jo, během chvilky jsme na korbě a čekáme na
řidiče. Kolem projíždí na skutru mladá Thajka. Zastaví a také
nabízí pomoc.
Domluvili jsme se sejít tedy u jejího domu. K
pikupu se blíží majitel a opět celý vysmátý se nás ptá kam
pak to jedeme? Domluveno, odváží nás k benzínové pumpě, patrně
patřící té dívce na skutru, ona si nás přebírá do svého
auta odváží k pláži přímo k někomu kdo nás může ubytovat.
Moc se nám ubytko nelíbí (není moc čisté), ale je už tma a
nechceme být nevděční tak bereme.
4.prosince
ráno se shodujeme na tom, že chceme ubytko jiné, a opět v těsné
blízkosti nacházíme to co si přejeme. Čisťounké příjemné
bungalovy jen o 200bth dražší.Ubytujeme se a hledáme snídani. To
se nám podařilo v restauraci Kasama's, velký výběr jídla a
příjemno. Pak se vydáváme asi na 4km vzdálený kopec se zlatou
pagodou na vršku a budhou. Pagoda je mladá a zlatá a veliká.(
Na kopci nad malým přístavem je překrásný chrám s hezkým
rozhledem po okolí. „Wat Tong Chai“, „Wat Thang Sai“, nebo
jak se vlastně v přepisu z thajštiny jmenuje určitě stojí za
návštěvu. Kromě naprosto pohádkového zevnějšku a zdobného
interiéru, poskytuje náramný rozhled po okolní krajině.)
Na zpáteční cestě exurze u rybářů spravujících sítě a pak
se vydáváme hledat autobus na další přesun do Bangoku. Zastrčená
kancelář u benzinové pumy, tedy benzinová pumpa je sud s
benzinem.Radí nám zde abychom si raději jízdenky již dnes
objednali a zaplatili, že bývá někdy moc plno a nemuseli by nás
vzít. Platíme 1560 bth za všech pět a vracíme se vedrem zmoženi
bydlet. Chceme se ještě vykoupat, pláž máme hned naproti ubytku
přes cestu, moře je rozbouřeneé, vlny veliké, Karel mě zase
zapoměl na břehu a mé volání neslyší, nadšený ze stříkající
vody jde dál a dál a dál. Otáčím se a jdu domů. V Thajsku se
už nevykoupu. Večer večeře v zahradě Kasama's. Příjemná
záležitost, i pozornost podniku jsme dostali, malýho frtánka.
5.prosince-
konečný přesun do Bangoku. Před bungalovy jsme dostali kafíčko,
toustík a džem, moc nejíme, chceme se najíst v Kasama's. Bohužel,
otvírají tam ale až v 9 hodin. Přesouváme se k prodejně pro
vodu a čekáme na ostatní. Stojí zde kluk se 125motorkou a s
vozíkem, prý nás na autobus odveze. Všech pět ! Naložil nás i
sbagáží a odvezl na bus.
Čekáme více
než hodinu, autobus si dává na čas a pak přijíždí, vysoký
modrý uvnitř záclonkami vyzdobený autobus. Místenky ani potřeba
nebyly, zas tak přeplněný nebyl. Jedeme a asi po 2 hodinách jízdy
nás staví policie. Fotí autobus, kontrolují lidi v buse, turistů
si nevšímají, osahávají domorodcům kapsy a nakukují do tašek
Řidič autobusu musí čurat do lahvičky, asi zkouší přítomnost
alkoholu nebo drog? Na místě zastavení je přes silnice veliká
stavba Policie station.
Asi po 4 hodinách
zastávka na čůrání a rychlý oběd. Po 16té hodině jsme
dorazili na centrální autobusák v Bangoku, nastupujeme do autobusu
č.511 a čeká nás dlouhá nekonečná cesta přes zácpy ve městě.
Všude kolem nás se to žlutí, autobus plný Thajců ve žlutých
tričkách a na chodnících žluto. Když vystupujeme z busu
nedaleko Kájova hotelu ve kterém má uložen kufr ještě z
pracovní cesty, je už tma. Vyběhneme po schodech do nadzemky (
skytrain) a čekáme než si kufr vyzvedne. Pak společně nadzemkou
jedeme do okrajové části města kde budeme 3 noci bydlet. Po
vystoupení zjišťujeme, že to máme ještě skoro 3km pěšky. Už
toho máme docela dost, ale statečně šlapeme s bágly na zádech a
Kája navíc s obrovským kufrem. HTel Resort jsme našli
poměrně snadno, není nic moc, slouží spíše jako ubytovna, ale
máme kde spát, máme teplou sprchu (Zdeněk s Katkou i s
gekonem) a to je důležité. Po dlouhém cestování trocha
regenerace a vyrážíme do ulic velkoměsta. Bereme taxi a jedeme do
rušné části Nana. Pro večeři jsme našli jídelnu kde je o nás
skvěle postaráno. Thajky kmitají, „rvou“ o zákazníky,
jídelní lístek přehledný, jídla nafocená, vyzkoušíme
spoustu dobrot, všichni srkají ústřice a další speciality. Pivo
Singha teče proudem:) kupujeme raději větší lahve.Po večeři se
prodíráme davy lidí na chodnících, lákají nás maserky, lákají
nás obchodníci ze stánků a najednou jsme v boční uličce, pár
schodů, rámus, hudba a zničeho nic sedíme na lavici, v ruce pivo
a před námi na molu tančí asi 10 nahatých Thajek. Naštěstí je
tady pivo drahé a tak brzy vypadneme ze dveří. To jsme ještě
netušila jak je areál Cascade veliký. S Katkou zůstáváme asi 1
hodinu stát jak dvě trubky na jednom místě a chlapi pobíhají po
celém domě, navštěvují všechny místnosti a užívají si. Pak
vyčerpaní přicházejí a společně nás Kája vede do nějakého
klubu s živou hudbou. Ani nevím jaká to byla kapela, super
zpěvačku měli, ale já už byla ztahaná jak pes. Kolem 2.ranní
hodiny bereme taxi a vracíme se na hotel.
6.prosinec - ráno
jedeme taxíkem do satrého města do čínské čtvrti. Tu
prolézáme, spousta a spousta nejrůznějšího zboží, davy lidí,
výrobny na ulicích, Zdeněk tu máj ráj s elektronikou, různá
ozvučení, bedny, kochá se. Památky a pagody nás moc nezajímají,
je tu strašně moc turistů, neodbytní pouliční obchodníci,
vedro. Najednou množství policajtů, staví zábrany a zakazují
fotografovat. No my máme štěstí! Projíždí král v koloně
nablýskaných aut. Že by se vracel z narozeninových oslav? Vracíme
se taxikem zpět, dáme sprchu a dalším taxi znovu na rušnou čtvrť
Nana, večeře v „naší“ jídelně, už na nás mávají a
přistavují židle, vědí, že chceme 5 míst a 3 velké Shingy.
Procházka ulicemi a návštěva klubu s živou hudbou, tentokrát
nějaká filipínská kapela, nic moc. V jedné z příjemných
stylových restaurací dáváme další poslední pivo s Kájou a
kolem 22 hodiny se vracíme zpět. Na Káju taxik čeká před
hotelem než si naloží bagáž a odváží jej na letiště. Kája
dnes odlétá přes Dubaj domů a my jdeme spát, už jsme jenom 4.
7.prosinec
sobota - ráno Zdenek s Katkou řeší ucpaný záchod na pokoji a
tak vyrážíme ven později, asi v 10,30 hodin. Jdeme pěšky směrem
k řece. Cestou míjíme příjemnou kavárnu v jakoby francouzském
stylu, spousta kvetoucích vánočních hvězd, příjemné posezení
u kávičky. Počkáme na Katku a Zdenka, kteří se cestou zdrželi
a pokračujeme k řece. Za 4bth nás přívoz převáží na druhou
stranu řeky. Chceme navštívit Floating market, tržnici na vodě.
To je tady věcí a vůní a lidí. Procházíme, trošku nakupujeme
a sháníme pivo. Nikde na stáncích pivo nemají. Asi už si o nás
Thajci povídají, asi poznali, že jsme Češi, protože mě
najednou chytá jedna za ruku a ukazuje k jinému stánku a tam jim
vysvětluje, že potřebuju pivo. A ejhle ! Pivo je pod pultem, balí
jej do novin a do tašky. Je vychlazené a dobré jako vždy.
Odpoledne po přeplutí řeky bereme taxi do hotelu a po relaxační
chvilce vyrážíme opět do Nana na večeři. V jídelně už
chystají 5 židlí když nás vidí, ale tentokrát jsme už bez
Káji a tak i piva budou jenom dvě. Chlapi se ještě chtějí
rozloučit s tančícími dívkami v Cascade.Tentokrát na to jdou
fikaně, Karel mi dal nějaké penízky, Zdeněk dal Katce také
nějaké penízky a určili jsme si společně hodinu kdy se sejdeme.
Takže s Katkou smlouváme s prodejci a nakupujeme blbůstky na
památku a dárečky domů. Večerní návrat taxíkem na hotel.
8.prosinec
neděle – poslední den v Thajsku, balíme a odcházíme i s
bagáží hledat nějaký obchoďák kde provedeme závěrečné
nákupy domů a přečkáme čas než pojedeme na letiště. Asi po
2-3km nacházíme, usazujeme se v bufetu a střídáme se u batohů,
tedy nejvíc hlídá táta a to se mu nelíbí. Nějak jsme to
všichni přežili, nakoupili domů levná trička a odjíždíme
taxi na letiště. Tady vše probíhá normálně a v 19,50
startujeme na cestu do Abu Dhabí kde přestoupíme na letiště již
s českým peronálem a domů do Prahy.
9.prosinec
pondělí- po 6.ráno jsme v Praze, šok, zima, únava a konec
smíchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat